Vánoce patří k nejdůležitějším svátkům roku a jejich kořeny sahají až k předkřesťanským dobám a oslavám slunovratu. Slovo Vánoce pochází z německého Weihnachten, což v překladu znamená „svatá noc“.

Cukrovi

Předvánoční čas začíná adventem čtyři neděle před Štědrým dnem a vrcholí třemi svátky od 24. do 26. prosince. Nejvíce tradic se v České republice váže ke Štědrému dni (24. prosince), kdy vánoční přípravy vrcholí štědrovečerní večeří.

Boží hod vánoční (25. prosince) je ale z náboženského pohledu mnohem důležitější, protože křesťané věří, že právě v tento den se narodil Ježíš Kristus. Toto datum bývalo natolik významné, že do 16. století jím v českých zemích začínal nový kalendářní rok. Jak již název napovídá, na Boží hod by se mělo hodovat. Podává se typický český pokrm – pečená husa, kachna nebo krůta se zelím a knedlíky.

Svátek svatého Štěpána (26. prosince) připomíná prvního křesťanského mučedníka. Tento den je spojen se svatoštěpánskou koledou, která se ale již příliš nedodržuje a zůstaly po ní jen říkanky.

Vánoce doprovází mnoho zvyků a tradic, které se předávají z generace na generaci. Děti si krátí čekání na dárky pod stromečkem adventním kalendářem, dospělí advent tráví svátečními přípravami. Pečeme vánoční cukroví, zavěšujeme jmelí, zdobíme vánoční stromeček, vystavujeme betlém, nakupujeme dárky. Čas nám odměřuje adventní věnec, na kterém každou neděli postupně zapalujeme všechny svíčky.

V podvečer na Štědrý den (mnohdy po celodenním půstu) zasedneme ke sváteční tabuli. Podává se smažený kapr s bramborovým salátem, kuba nebo další krajové speciality. Aby se nás držely peníze, vkládáme pod talíř rybí šupinu. Po večeři následuje zpěv koled, rozdávání dárků, a ke slovu často přichází i některý z dalších zvyků: lití olova, házení střevíčkem, pouštění ořechových lodiček nebo rozkrajování jablíček.

Štědrovečerní večeře

Štědrovečerní večeře

K vrcholům Vánoc patří štědrovečerní večeře a naši předkové k ní usedávali s první vyšlou hvězdou, kdy končil půst. Dle tradice musí u stolu sedět sudý počet stolovníků, aby se za rok všichni opět sešli.

Tradiční slavnostní pokrmy se dříve lišily kraj od kraje, ale některé prvky měly štědrovečerní večeře společné. Základem byl černý kuba a podávaly se také různé kaše (hrachová, jáhlová, kroupová), které symbolizovaly hojnost. Sladkosti zastupovalo vařené a sušené ovoce.

Kapr se na štědrovečerní stůl prosadil až v 19. století, ale tehdy se připravoval ve sladké perníkové omáčce nebo nakyselo v rosolu. Jeho smažená varianta s bramborovým salátem spadá do 20. století a k masovějšímu rozšíření této podoby štědrovečerní večeře došlo až s praktickou kuchyní v 50. letech.

Vánoční dárky

Vánoční dárky

Kořeny obdarovávání o Vánocích sahají až do středověku. Po několik staletí vánoční dar symbolizoval zejména upevňování vzájemných vztahů, protože lidé věřili, že s ním předávají druhému i kousek sebe sama. Dříve si lidé dávali drobné dárky, vlastnoručně vyrobené, které měli pro obdarovaného osobní význam. V Čechách se traduje, že dárky pod stromeček nosí Ježíšek a zejména děti se nemohou dočkat jeho příchodu.

Pouštění lodiček 

Jedním ze staročeských kouzel je pouštění lodiček ze skořápek vlašských ořechů. Naši předci považovali Štědrý večer za nejmagičtější v roce. Věřili, že působení přírodních živlů je mnohem silnější než jindy.

Hlavní roli ve vánočním věštění hrála voda, která má očistnou a léčebnou moc. Ořech byl v lidové kultuře chápán jako symbol síly, bohatství a úspěchu. Tvar skořápky vlašského ořechu je inspirativní, ideální pro stavbu symbolické loďky. Svíčka symbolizuje oběť, dává své světlo jiným a sama se přitom spaluje.

Propojením symboliky vznikl půvabný zvyk pouštění lodiček, který je v některých rodinách udržován dodnes. Podle plavby lodičky se zapálenou svíčkou se usuzuje, kam nás příští rok zavede. Obyčej má řadu krajových variant, můžeme zvolit věštbu mileneckou nebo rodinnou. Názornou videoukázku výroby lodiček najdete zde.

Betlémy

Betlém

První zmínka o českém betlémě pochází z roku 1560 z Prahy. Jesličky s právě narozeným Ježíškem, pannou Marií a Josefem na dlouho zůstaly doménou kostelů a mezi prostý lid se dostaly až v době osvícenství. V biblickém příběhu o narození Ježíška lidé nacházeli mnohé podobnosti se svým osudem – chudobu, strach z budoucnosti, ale i lásku k dětem a naději.

Adventní věnec

Adventní věnec

Adventní věnec se čtyřmi svícemi symbolizuje Kristův kříž a odkazuje na požehnání rozeslané do čtyř světových stran. Po čtyři neděle před Štědrým dnem se postupně zapalují všechny svíčky, přičemž každá z nich má svůj význam. První představuje naději a očekávání, druhá reprezentuje lásku, třetí symbolizuje radost a se zapálením čtvrté se má domácností linout pokoj a mír.

Zdobení stromečku 

Zdobení stromečku

Vánoční stromeček poprvé do Čech přivezl ředitel Stavovského divadla v roce 1812 jako překvapení pro své přátele. Jeho příklad následovaly nejdříve majetnější rodiny, ale postupem času obliba stromku zdomácněla i na vesnicích. Původně se ovšem stromeček věšel špičkou dolů a zdobily ho ozdoby z papíru, slámy, ovoce a ořechů. Vznik skleněných ozdob se datuje do poloviny 19. století, kdy kvůli neúrodě jablek a ořechů hrozilo, že na stromky nebude co zavěsit. Duchaplný sklář jablka nahradil skleněnými koulemi a dal tak základ novému vánočnímu trendu.

Jak se hodovalo v minulém století a jak se hoduje dnes

Štědrovečerní večeře byla pro rodinu vždy slavnostní událostí, která vyžadovala mnoho příprav. Hojnost a štědrost slavnostního večera spočívala v rozmanitých pokrmech, které tvořily až devítichodové menu. Předkrm byl kousek chleba nebo pečené placky z medu, česneku nebo bylinek, kterým se přisuzovala ochranná moc. Následovala čočková nebo hrachová polévka, jelikož se věřilo, že luštěniny díky své schopnosti bobtnat přinesou do domácnosti bohatství. Jako hlavní chod se podával na místo tradičního kapra, který byl v té době výsadou bohatších lidí, zapečený nákyp s houbami – kuba a na závěr se podávala vánočka a jablečný závin.

Dnes do štědrovečerního jídelníčku patří především rybí polévka, obalovaný kapr s bramborovým salátem a vánočka s cukrovím. V posledních letech se na talířích často objevují i jiné druhy ryb jako například losos nebo tuňák především kvůli intenzivnější chuti.

Štědrovečerní zvyky

Se štědrovečerní večeří je spjato několik tradičních zvyků. Dokud se jedlo, nesměl nikdo vstát od stolu. Tradovalo se, že uvolněné místo by mohla zasednout duše, která se vrací na tento svět, a vstanuvší tak do roka odejde z rodiny, či dokonce zemře. Hospodyně si všechno potřebné musela připravit na slavnostní stůl či do jeho blízkosti. Jakmile hospodář dojedl a vstal od stolu, museli tak učinit všichni bez ohledu na to, zda sami dojedli či nikoliv. Důležité bylo při večeři dodržovat správný počet talířů na stole. Prostíralo se i pro ty, jež během roku zemřeli, a zároveň se vždy dodržoval sudý počet talířů, jelikož se věřilo, že lichá čísla nosí smůlu. Proto bylo často u stolu místo navíc pro nenadálého hosta.

Věděli jste, že…

… podle staré tradice se nesměl k štědrovečerní večeři pít alkohol a církev původně také zakazovala maso?
Lidé tento zákaz obcházeli a hostinu si připravovali o den dříve, tedy 23. prosince. Na Moravě se takové večeři říkalo hojná. Postupem času se tato tradice především ve městech začala porušovat a „zakázané“ potraviny se dostávaly i do štědrovečerního jídelníčku.

 

Vážení a milí přátelé,

prožijte s námi pohodové a klidné Vánoce a nechte se inspirovat tipy na balení dárků, které je právě v letošním roce naším ústředním motivem Vánoc.

Prostřednictvím těchto stránek můžete přijít na zajímavé triky, jak snadno a vkusně zabalit různé druhy dárků. K dokonalosti Vašich výtvorů Vám zároveň nabízíme vlastní vytištění vybraných jmenovek, které vznikly v dílně Design Communications.

Šťastné a Veselé Vám přeje
AMI Communications

 

AMI vánoční video 2015

Vytiskněte si originální jmenovky přímo u Vás doma.

 

 
Stáhnout PDFStáhnout PDF
(10 jmenovek na A4)(10 jmenovek na A4)
Stáhnout PDFStáhnout PDF
(10 jmenovek na A4)(10 jmenovek na A4)