Vánoce patří k nejdůležitějším svátkům roku a jejich kořeny sahají až k předkřesťanským dobám a oslavám slunovratu. Slovo Vánoce pochází z německého Weihnachten, což v překladu znamená „svatá noc“.

Cukrovi

Předvánoční čas začíná adventem čtyři neděle před Štědrým dnem a vrcholí třemi svátky od 24. do 26. prosince. Nejvíce tradic se v České republice váže ke Štědrému dni (24. prosince), kdy vánoční přípravy vrcholí štědrovečerní večeří.

Boží hod vánoční (25. prosince) je ale z náboženského pohledu mnohem důležitější, protože křesťané věří, že právě v tento den se narodil Ježíš Kristus. Toto datum bývalo natolik významné, že do 16. století jím v českých zemích začínal nový kalendářní rok. Jak již název napovídá, na Boží hod by se mělo hodovat. Podává se typický český pokrm – pečená husa, kachna nebo krůta se zelím a knedlíky.

Svátek svatého Štěpána (26. prosince) připomíná prvního křesťanského mučedníka. Tento den je spojen se svatoštěpánskou koledou, která se ale již příliš nedodržuje a zůstaly po ní jen říkanky.

 

 

 

Vánoce doprovází mnoho zvyků a tradic, které se předávají z generace na generaci. Děti si krátí čekání na dárky pod stromečkem adventním kalendářem, dospělí advent tráví svátečními přípravami. Pečeme vánoční cukroví, zavěšujeme jmelí, zdobíme vánoční stromeček, vystavujeme betlém, nakupujeme dárky. Čas nám odměřuje adventní věnec, na kterém každou neděli postupně zapalujeme všechny svíčky.

V podvečer na Štědrý den (mnohdy po celodenním půstu) zasedneme ke sváteční tabuli. Podává se smažený kapr s bramborovým salátem, kuba nebo další krajové speciality. Aby se nás držely peníze, vkládáme pod talíř rybí šupinu. Po večeři následuje zpěv koled, rozdávání dárků, a ke slovu často přichází i některý z dalších zvyků: lití olova, házení střevíčkem, pouštění ořechových lodiček nebo rozkrajování jablíček.

Štědrovečerní večeře

Štědrovečerní večeře

K vrcholům Vánoc patří štědrovečerní večeře a naši předkové k ní usedávali s první vyšlou hvězdou, kdy končil půst. Dle tradice musí u stolu sedět sudý počet stolovníků, aby se za rok všichni opět sešli.

Tradiční slavnostní pokrmy se dříve lišily kraj od kraje, ale některé prvky měly štědrovečerní večeře společné. Základem byl černý kuba a podávaly se také různé kaše (hrachová, jáhlová, kroupová), které symbolizovaly hojnost. Sladkosti zastupovalo vařené a sušené ovoce.

Kapr se na štědrovečerní stůl prosadil až v 19. století, ale tehdy se připravoval ve sladké perníkové omáčce nebo nakyselo v rosolu. Jeho smažená varianta s bramborovým salátem spadá do 20. století a k masovějšímu rozšíření této podoby štědrovečerní večeře došlo až s praktickou kuchyní v 50. letech.

Vánoční dárky

Vánoční dárky

Kořeny obdarovávání o Vánocích sahají až do středověku. Po několik staletí vánoční dar symbolizoval zejména upevňování vzájemných vztahů, protože lidé věřili, že s ním předávají druhému i kousek sebe sama. Dříve si lidé dávali drobné dárky, vlastnoručně vyrobené, které měli pro obdarovaného osobní význam. V Čechách se traduje, že dárky pod stromeček nosí Ježíšek a zejména děti se nemohou dočkat jeho příchodu.

Pouštění lodiček 

Jedním ze staročeských kouzel je pouštění lodiček ze skořápek vlašských ořechů. Naši předci považovali Štědrý večer za nejmagičtější v roce. Věřili, že působení přírodních živlů je mnohem silnější než jindy.

Hlavní roli ve vánočním věštění hrála voda, která má očistnou a léčebnou moc. Ořech byl v lidové kultuře chápán jako symbol síly, bohatství a úspěchu. Tvar skořápky vlašského ořechu je inspirativní, ideální pro stavbu symbolické loďky. Svíčka symbolizuje oběť, dává své světlo jiným a sama se přitom spaluje.

Propojením symboliky vznikl půvabný zvyk pouštění lodiček, který je v některých rodinách udržován dodnes. Podle plavby lodičky se zapálenou svíčkou se usuzuje, kam nás příští rok zavede. Obyčej má řadu krajových variant, můžeme zvolit věštbu mileneckou nebo rodinnou. Názornou videoukázku výroby lodiček najdete zde.

Betlémy

Betlém

První zmínka o českém betlémě pochází z roku 1560 z Prahy. Jesličky s právě narozeným Ježíškem, pannou Marií a Josefem na dlouho zůstaly doménou kostelů a mezi prostý lid se dostaly až v době osvícenství. V biblickém příběhu o narození Ježíška lidé nacházeli mnohé podobnosti se svým osudem – chudobu, strach z budoucnosti, ale i lásku k dětem a naději.

Adventní věnec

Adventní věnec

Adventní věnec se čtyřmi svícemi symbolizuje Kristův kříž a odkazuje na požehnání rozeslané do čtyř světových stran. Po čtyři neděle před Štědrým dnem se postupně zapalují všechny svíčky, přičemž každá z nich má svůj význam. První představuje naději a očekávání, druhá reprezentuje lásku, třetí symbolizuje radost a se zapálením čtvrté se má domácností linout pokoj a mír.

Zdobení stromečku 

Zdobení stromečku

Vánoční stromeček poprvé do Čech přivezl ředitel Stavovského divadla v roce 1812 jako překvapení pro své přátele. Jeho příklad následovaly nejdříve majetnější rodiny, ale postupem času obliba stromku zdomácněla i na vesnicích. Původně se ovšem stromeček věšel špičkou dolů a zdobily ho ozdoby z papíru, slámy, ovoce a ořechů. Vznik skleněných ozdob se datuje do poloviny 19. století, kdy kvůli neúrodě jablek a ořechů hrozilo, že na stromky nebude co zavěsit. Duchaplný sklář jablka nahradil skleněnými koulemi a dal tak základ novému vánočnímu trendu.

Jak se hodovalo v minulém století a jak se hoduje dnes

Štědrovečerní večeře byla pro rodinu vždy slavnostní událostí, která vyžadovala mnoho příprav. Hojnost a štědrost slavnostního večera spočívala v rozmanitých pokrmech, které tvořily až devítichodové menu. Předkrm byl kousek chleba nebo pečené placky z medu, česneku nebo bylinek, kterým se přisuzovala ochranná moc. Následovala čočková nebo hrachová polévka, jelikož se věřilo, že luštěniny díky své schopnosti bobtnat přinesou do domácnosti bohatství. Jako hlavní chod se podával na místo tradičního kapra, který byl v té době výsadou bohatších lidí, zapečený nákyp s houbami – kuba a na závěr se podávala vánočka a jablečný závin.

Dnes do štědrovečerního jídelníčku patří především rybí polévka, obalovaný kapr s bramborovým salátem a vánočka s cukrovím. V posledních letech se na talířích často objevují i jiné druhy ryb jako například losos nebo tuňák především kvůli intenzivnější chuti.

Štědrovečerní zvyky

Se štědrovečerní večeří je spjato několik tradičních zvyků. Dokud se jedlo, nesměl nikdo vstát od stolu. Tradovalo se, že uvolněné místo by mohla zasednout duše, která se vrací na tento svět, a vstanuvší tak do roka odejde z rodiny, či dokonce zemře. Hospodyně si všechno potřebné musela připravit na slavnostní stůl či do jeho blízkosti. Jakmile hospodář dojedl a vstal od stolu, museli tak učinit všichni bez ohledu na to, zda sami dojedli či nikoliv. Důležité bylo při večeři dodržovat správný počet talířů na stole. Prostíralo se i pro ty, jež během roku zemřeli, a zároveň se vždy dodržoval sudý počet talířů, jelikož se věřilo, že lichá čísla nosí smůlu. Proto bylo často u stolu místo navíc pro nenadálého hosta.

Věděli jste, že…

… podle staré tradice se nesměl k štědrovečerní večeři pít alkohol a církev původně také zakazovala maso?
Lidé tento zákaz obcházeli a hostinu si připravovali o den dříve, tedy 23. prosince. Na Moravě se takové večeři říkalo hojná. Postupem času se tato tradice především ve městech začala porušovat a „zakázané“ potraviny se dostávaly i do štědrovečerního jídelníčku.

 

AMI vánoční video 2016

Jak na sestavení ptačího krmítka

Vánoční dárek se skládá z jednotlivých opracovaných dílů krmítka, štětce pro natření, lahvičky s hnědou impregnací na dřevo, smirku pro opracování a vyhlazení, pískové lepenky na střechu pro ochranu před deštěm a sněhem, z provázku pro pověšení a hřebíků. Složení všech komponentů je velmi jednoduché a je jen na vás, kam krmítko pro drobné ptactvo umístíte. Na začátku a na konci zimy bude sloužit jen k doplnění potravy ptáků, v nejtvrdší zimě ho mohou mít někteří ptáci jako hlavní zdroj potravy. Nejčastěji se do krmítka dávají slunečnicová semena, ořechy a jablka. Nabídku můžete ale rozšířit o nadrobené, suché bílé pečivo, vločky, strouhanou mrkev nebo tvaroh, nakrájené maso, semena prosa, řepky nebo pšenice.

Postup sestavování

Pomocí smirkového papíru všechny díly vybruste do hladka a jednotlivé díly spojte k sobě. Bude k tomu potřebovat kladívko a hřebíky. Ty umísťujte vždy do předvrtaných otvorů a dbejte na to, aby nic nepřečuhovalo. Na spoje třech velkých dílů použijte dlouhé hřebíky s malou hlavou. Jako rozcvičku můžete do každé z předvrtaných děr naklepat hřebík, aby jeho špička kousek čouhala z desky. Pak položte dva díly k sobě a zatlučte hřebík až po hlavičku. Je dobré dělat to ve dvojici a spodní díl mít opřený o pevnou podložku. Nyní menšími hřebíky přitlučte spodní boční lišty. U trojúhelníku si všimněte, že jedna z předvrtaných děr je větší – tu dejte nahoru a umístěte do ní hřebík s velkou hlavou, který nechte asi 1cm přečuhovat. Krmítko se za dvojici těchto hřebíků pověsí. Nyní můžete krmítko natřít a to zevnitř i zvenku. To je dobré dělat na rozložených novinách, v rukavicích a starším oděvu. Lahvičku s barvou si přelijte do kelímku či misky, která není určena pro potraviny, a pomocí štětce natřete všechny díly. Nátěr můžete po několika hodinách opakovat. Po zaschnutí barvy přitlučte na střechu pás lepenky a tím je krmítko připraveno k vyvěšení ven. Šňůrku přivažte k přečnívajícím hřebíkům a krmítko pověste na strom nebo šňůrku provlečte spodními dírami a krmítko přivažte ke větvi, plotu či zábradlí balkonu. 

Vážení a milí přátelé,

jak je u nás již vánočním zvykem, obdrželi jste dárek, který si můžete dotvořit podle vlastních představ. Letos jsme pro Vás připravili komponenty k sestavení ptačího krmítka, které věříme, že najde své místo zavěšené na stromě, připevněné k plotu zahrady či na zábradlí balkónu. V dalších sekcích této webové stránky najdete názornou videoukázku sestavování krmítka a obrazový návod.

Pevně věříme, že se do vašich rukou dostal dárek v pořádku a že si jeho samotné sestavování užijete třeba s rodinou.

Přejeme Vám příjemné prožití vánočních svátků a pohodový vstup do nového roku.

AMI Communications

Andělský likér

Zobrazit celý recept

Ingredience:

RECEPT NA 1,5 L LIKÉRU

  • 2 konzervy karamelového kondenzovaného mléka
  • 620 g neslazeného kondenzovaného mléka
  • 3 svitky skořice
  • 3 hvězdičky badyánu
  • 1 vanilkový lusk
  • 2 hřebíčky
  • lžička mleté skořice
  • 500 ml bílého rumu

Postup:

V hrnci zahřejeme neslazené kondenzované mléko a přidáme koření. Vanilkový lusk nejprve podélně překrojíme, aby se aroma lépe uvolnilo. Necháme v mléce 24 hodin louhovat. Druhý den celé koření vyndáme.

Z vanilkového lusku špičkou nože vyškrábněme semínka, ta vrátíme do mléka. Lusk buď vyhodíme, nebo opláchneme, necháme usušit, a rozmixujeme s krystalovým cukrem na jemný prášek, který použijeme jindy. Kořením provoněné mléko spojíme s karamelovým kondenzovaným mlékem, nejlépe to jde ponorným mixérem. Postupně přiléváme bílý rum. Likér naplníme do připravených lahví a necháme rozležet. Lahve s likérem ozdobíme papírovými andělskými křídly. Na větší lahev můžeme přilepit krajkovou aplikaci jako šaty anděla.

Recept je od:

Bc. PETRA PEKAŘOVÁ, MBA
Oddělení PR a marketingu VFN

Zobrazit celý recept

Humrový bisque s krevetami

Zobrazit celý recept

Ingredience:

  • 400 g humrové polévky (Marks & Spencer)
  • slza kvalitního koňaku
  • 5 středně velkých krevet
  • olivový olej, sůl
  • krutony
  • plátek tvrdého sýra
  • petržel

Postup:

Jako základ pokrmu použijeme hustou humrovou polévku, kterou zakoupíme v potravinovém oddělení řetězce Marks & Spencer. Tu pořídíme za rozumnou cenu, jejíž kvalita a chuť se vyrovná polévkám v luxusních restauracích. Humrový bisque vylepšíme slzou koňaku a ohřejeme. Mezitím si nakrájíme pár středně velkých očištěných krevet, které je možné pro zvýraznění chuti zlehka opéct na pánvičce s olivovým olejem. Takto upravené krevety vložíme do polévky. Můžeme ozdobit opraženými krutonky z bílého pečiva s plátkem tvrdého sýra a nechat vše na chvíli zapéct v mikrovlnné troubě. Na závěr přizdobíme čerstvou petrželkou a podáváme se sklenkou suchého sektu.

Recept je od:

MARTIN LINHART
ředitel vnější komunikace FORD MOTOR COMPANY, s. r. o.

Zobrazit celý recept

Pomalu pečená kachna

Zobrazit celý recept

Ingredience:

  • 1 středně velká kachna
  • kmín, sůl, voda
  • med

Postup:

Kachnu uvnitř i zvenku osolíme, vložíme na pekáč, posypeme kmínem, mírně podlijeme vodou, přiklopíme a pečeme sedm hodin při teplotě 90 °C. Po sedmi hodinách bude kachna vypadat, jako kdybychom ji jen lehce povařili, kůže bude mít žlutou barvu a maso ještě nebude úplně měkké. Zvýšíme tedy teplotu na 120 °C a dopřejeme masu dalších šest hodin. Kachnu pečeme přiklopenou, nepodléváme ji, tuk neodebíráme. Hodinu před koncem celého pomalého pečení pekáč odklopíme a kachnu potřeme medem. Kůže tak krásně zezlátne a bude křupavá.

Recept je od:

MIROSLAV SOVJÁK
ředitel Komunikačního centra České pojišťovny

Zobrazit celý recept

Vosí hnízda

Zobrazit celý recept

Ingredience:

ZHRUBA 50 KS

  • 2x250g sáček piškotů (300 g rozemeleme, ostatní necháme v celku)
  • 150 g změklého másla
  • 150 g moučkového cukru
  • 4 lžíce kakaa
  • 4–8 lžic rumu podle chuti
  • 2 lžíce mléka

KRÉM

  • 150 g změklého másla utřít se 120 g moučkového cukru, pak postupně vmíchat ještě 
  • 1 žloutek 
  • 2 lžíce rumu

Postup:

Piškoty umeleme a smícháme společně se změklým máslem, moučkovým cukrem a kakaem a zalijeme rumem a mlékem. Vypracované těsto má být tužší a nemělo by se moc drobit. Podle potřeby můžeme dolít mlékem. Vanilkovým cukrem vysypané formičky na vosí hnízda naplníme připraveným těstem. Uprostřed těsta uděláme prstem dírku, do které vpravíme krém. Ten si připravíme smícháním utřeného másla s moučkovým cukrem, žloutkem a trochou rumu. Formičky vyplněné těstem a krémem přiklopíme piškotem tak, aby jeho rovná část byla zvnějšku. Formičku následně obrátíme a vyklopíme z ní za pomoci klepnutí do stolu hotové vosí hnízdo. Vosí hnízda necháme alespoň den uležet.

Recept je od:

KATEŘINA KRÁSOVÁ
tisková mluvčí Plzeňského Prazdroje

Zobrazit celý recept

Vánoční myslivecké knoflíky

Zobrazit celý recept

Ingredience:

LINECKÉ TĚSTO

  • 250 g kvalitního másla
  • 1 x vanilkový cukr
  • 120 g cukru moučka
  • 350 g hladké mouky
  • 2 x žloutek 

NÁPLŇ

  • 2 x bílek,
  • 80 g práškového cukru
  • 100 g strouhaných ořechů

NA OZDOBU

  • 50 g rozpůlených lískových ořechů

Postup:

Promícháme žloutky s cukrem, máslem, moukou a vanilkovým cukrem. Všechny ingredience dobře smícháme a vypracujeme hladké linecké těsto, které necháme ideálně jeden den odstát v ledničce. Po uležení vykrájíme z těsta cca 2 cm kolečka.

Z bílku vyšleháme sníh a smícháme ho s práškovým cukrem a strouhanými ořechy. Připravenou směs dáváme na vykrájená kolečka a ozdobíme půlkou lískového ořechu.

Dáme na vymazaný plech nebo plech s pečicím papírem do trouby a pečeme zhruba 15 minut do křupava.

Recept je od:

KRISTÍNA SIMKANIČOVÁ
PR manažerka, Karlovarské minerální vody, a.s.

Zobrazit celý recept

Jablečný koláč

Zobrazit celý recept

Ingredience:

  • 4 jablka,
  • hrst rozinek
  • hrst drcených lískových oříšků
  • rum
  • máslo na vymazání formy
  • 100 g másla
  • 300 g cukru krystal
  • 3 vejce
  • 1 dl mléka
  • citronová kůra
  • 150 g hladké mouky
  • prášek do pečiva
  • skořicový cukr

Postup:

Nejdříve rozinky necháme marinovat v rumu. Posléze nakrájíme jablka na plátky a smícháme s lískovými oříšky a s rozinkami a zbylým rumem z rozinek.

V míse vyšleháme máslo s cukrem, vejci, mlékem a citronovou kůrou. Nakonec přisypeme mouku s práškem do pečiva, důkladně spojíme a krém nalijeme do máslem vymazané formy. Na těsto poklademe zhotovenou směs a celý ho zasypeme skořicovým cukrem. Pečeme v předehřáté troubě na 180 °C na 40 minut.

Recept je od:

Mgr. BARBORA PŮLPÁNOVÁ
tisková mluvčí ČEZ, a.s.

Zobrazit celý recept

Vánoční pirohy z Východního Slovenska

Zobrazit celý recept

Ingredience:

  • 150 g hladké mouky
  • 150 g polohrubé mouky
  • 200 ml vlažné vody
  • sůl

NÁPLŇ

  • 150 g tvarohu 
  • 1 žloutek
  • sůl
  • povidla

Postup:

Do misky dáme hladkou mouku a uděláme do ní důlek, přidáme špetku soli a pomocí zbylé mouky vypracujeme těsto za postupného přidávání vlažné vody.

Následně z těsta vypracujeme bochník a necháme chvíli odstát. Mezitím si připravíme náplň. Tu připravíme smícháním tvarohu se žloutkem a solí. Jakmile máme připravenou náplň, rozválíme těsto a vykrojíme z něj tenké čtverce velké zhruba 5×5 cm. Naplníme je připravenou tvarohovou náplní nebo povidly a zalepíme okraje. Připravené pirohy dáme vařit do osolené vody, občas zamícháme. Pirohy jsou hotové, když vyplavou napovrch. Pak je scedíme, můžeme je ještě propláchnout vlažnou vodou a necháme okapat. Přelijeme horkým máslem s osmaženou cibulkou a osolíme. Vylepšená varianta je doplněná ještě o smažené žampiony, když připravujeme variantu bez povidel. Hned podáváme.

Recept je od:

MUDr. MARCELA KOUDELKOVÁ
Senior Product Manager Oncology Astellas Pharma s.r.o.

Zobrazit celý recept

Černá mačka (omáčka ze sušených švestek)

Zobrazit celý recept

Ingredience:

  • 100g sušených švestek
  • celá skořice
  • hřebíček
  • sůl
  • voda
  • 4 lžíce povidel
  • 2 lžíce cukru
  • vanilkový cukr
  • hrst rozinek (ideálně namočené přes noc v rumu)
  • hrst oloupaných mandlí
  • 50 g strouhaného perníku
  • 50 g másla
  • 50 g hladké mouky

Postup:

Sušené švestky omyjeme a dáme vařit do vody, do které jsme přidali kousek celé skořice, pět hřebíčků (případně i badyánu a citronové kůry) a špetku soli. Vaříme doměkka. Po uvaření přepasírujeme, přidáme mandle nakrájené na nudličky, rozinky, vanilkový cukr a strouhaný perník. Přidáme na másle připravenou světlou jíšku a na mírném ohni vaříme ještě 20 minut. Podle chuti dosladíme.
Jíme teplou, vlažnou i studenou omáčku, nejlépe:

  • k vánočce
  • k předkrmu – plátky hovězího uzeného jazyka (méně sladká omáčka či ochucená citronem)
  • ke kaprovi na másle (méně sladká omáčka či ochucená citronem)

Recept je od:

Mgr. JAN RAFAJ, MBA
ředitel lidských zdrojů a Public Affairs, člen představenstva ArcelorMittal Ostrava

Zobrazit celý recept